Národní parky Chorvatska, které stojí za návštěvu
Chorvatsko je proslulé nejen krásou a čistotou moře, ale i svými národními parky. Dovolte nám některé z nich blíže představit.
Kornati
Dalším překrásným národním parkem jsou Kornati. Kornati je souostroví v Jaderském moři při pobřeží Chorvatska, jemuž také patří. Nachází v severní Dalmácii mezi městy Zadar a Šibenik. Název Kornati pochází od starých mořeplavců a to od slova corona (koruna). Na ostrovech byl v roce 1980 zřízen Národní park Kornati. Park se rozkládá na 218 km² a nachází se v něm na 89 ostrovů. Největším a hlavním ostrovem je Kornat s plochou téměř 33 km². Ostrov není trvale osídlen, jsou zde pouze malá sídla, která slouží pro přechodný pobyt obyvatel, kteří zde chovají ovce a pěstují olivy. Najdeme zde i několik nudistických pláží. Jelikož na ostrovech není pitná voda, je nutné ji dovážet z pobřeží. Na ostrovech platí velmi přísná pravidla omezující pohyb jak lodí, tak i chodců. Není zde dovoleno rozdělávání ohně, sběr jakýchkoliv kamenů, mušlí, platí zde zákaz rekreačního rybolovu. Toto souostroví si určitě zaslouží vaši návštěvu.
Najdete jej v blízkosti námi nabízeného místa a to Primoštenu.
Plitvická jezera
Jedním z nejznámějších a největších jsou Plitvická jezera. Tento národní park Plitvice byl založen v roce 1949 a od roku 1979 byl uveden na seznam světového přírodního dědictví UNESCO. Tvoří jej soustava krásných 16 jezer, které jsou propojené vodopády a kaskádami. Celý park zabírá plochu 295 km2. Tuto krásnou jezerní soustavu obklopují zalesněné masivy Male Kapele a Plješivce.
Jezera jsou rozdělena horní patro, kde najdeme 12 jezer a dolní patro se 4 jezery. Malou část krásy tohoto parku najdeme ve filmu Poklad na stříbrném jezeře, ale opravdu ukazuje jen zlomek toho, co najdete při jeho návštěvě osobně. Ke vzniku teras přispívají hlavně unikátní bakterie, které žijí na terasách v mechu a trávě. Bariéry narůstají dost rychle, asi 3 cm za rok. Dolní jezera vznikla zřícením stropů podzemních jeskyň a jejich naplněním vodou. Barva jezer se neustále mění od azurové přes jasně zelenou po tmavě modrou nebo šedou. Barva je závislá na množství minerálů a organismů ve vodě a úhel dopadu slunečních paprsků působí neuvěřitelné barevné proměny.
Plitvická jezera mají jméno podle říčky Plitvica, ta ale nespojuje žádná jezera. Celý tento vodní systém vznikl na řekách Matica, Rječica a dalších třech menších potocích. Po jejich slynutí se teprve spojí s Plitvicí a společnš vytvářejí řeku Koraná.
V parku jsou přísně chráněné a nepřístupné lokality endemitů a pralesní rezervace. V lesích žijí velké šelmy jako medvědi, vlci a rysi, dále vysoká a černá zvěř. Jezera jsou bohatá na ryby a raky, lov je však zakázán.
Park navštěvuje ročně 200 000 turistů. Vstup do národního parku je placený, turistické stezky a mosty vedou po obou stranách kaňonu i pod vodopády. K nejvýše položenému jezeru (Proščansko jezero) jezdí kyvadlová doprava, jejíž použití je v rámci zaplaceného vstupu zdarma a na jednotlivých zastávkách lze nastupovat i vystupovat libovolně. Přes jezero Kozjak jezdí pravidelně parníček.
Toto přírodní dědictví může navštívit každý návštěvník Chorvatska. Najdeme jej 140 kilometrů od Záhřebu.
Ostrov Mljet
Z krás Chorvatska bychom neměli vynechat ostrov Mljet. Tento ostrov se pokládá za jeden z nejkrásnějších ostrovů Jadranu. Současně nejzalesněněnjším jadranským ostrovem - lesy pokrývají 72 % jeho plochy. Nejvíce se cení krásné borové lesy (borovice halepská) a dubové porosty (dub cesmínový) na severozápadě ostrova. Nechybí tu ani cedrové háje. Mljet je typický vápencový, krasový ostrov s četnými dolinami, polji, závrty a jeskyněmi. Z jeskyní je nejznámější tzv.Odysseova jeskyně, zvaná Jama a jeskyně Movriča dlouhá tisíc metrů. Pro své geologické zvláštnosti, bohaté rostlinstvo a živočišstvo i neporušený krajinný ráz byla severozápadní část ostrova Mljet v roce 1961 prohlášena národním parkem. Na severozápadě ostrova (na území národního parku) se rozkládá pozoruhodné Velké a Malé jezero (Veliko a Malo jezero).
Obě jezerajsou vlastně hluboké krasové doliny zalité mořem, které do nich vniká průlivem Soline. Při přílivu a odlivu tu vzniká silné proudění, kterého už v dávné minulosti využívali zdejší mniši k pohonu mlýnů. Vstup je možný na třech místech: Crna klada, Pomena a Polače. Po národním parku se lze pohybovat pouze po upravených cestách, které vedou z přístavů Polače a Pomeny k jezerům a pak podél břehů obou jezer. Dále jsou tu vyznačeny pěší cesty, např. na vyhlídkový bod Montokuc, odkud se otevírá překrásný pohled na celý národní park, poloostrov Pelješac až k ostrovu Korčula. Automobilový provoz je možný pouze po veřejných silnicích, na ostatních cestách smí jezdit pouze vozidla národního parku. Plavba po jezeře je možná pouze čluny na vesla, které za poplatek půjčuje národní park. Ve Velkém jezeře je malý ostrůvek Otočić Svete Marije, na kterém stojí cenný románský benediktinský klášter z 12.stol. s kostelem P.Marie (Sveta Marija), jehož návštěva je zahrnuta v ceně vstupenky.
Národní park Krka
Není možné opomenout Národní park Krka. Území národního parku se svými jezery a vodopády je jedním z nejvýznamnějších přírodních památek Chorvatska. Krka byl jako národní park v Chorvatsku vyhlášen roku 1985 a je pojmenovaný po řece Krka. Park se nachází v centrální části Dalmácie, v Šibensko-kninské župě nedaleko okresního města Šibenik. Národní park Krka je známý především svými četnými vodopády a různobarevnými jezírky. Rozloha národního parku je 109 km². Jako nejkrásnější bývá označován úsek u kaskád Skradinski buk. Zajímavé jsou tzv. živé krápníky - krápníkové prahy, závěsy a jiné geomorfologické jevy, které neustále rostou díky vápenci, který se zde usazuje. Rozmanité typy stanovišť jsou domovem pestré flóry i bohaté fauny. Bylo zde zjištěno 860 druhů rostlin. V okolních mokřinách žije 222 druhů živočichů, především obojživelníků a ptáků, v kameništích plazy a ze savců je nejhodnotnějších 18 druhů netopýrů. Krka patří k ornitologicky nejvýznamnějším oblastem Evropy při jarním a podzimním stěhování ptactva. V řece se pohybuje 18 druhů ryb, z toho 10 endemitů.
V této oblasti vám můžeme nabídnout i několik možností ubytování, a to v Primoštenu či Šibeníku.
Brijunské ostrovy
I v severní Dalmácii najdeme překrásné ostrovy a národní parky. K nejznámějším patří Národní park Brijunské ostrovy. Skupina dvou větších a dvanácti menších ostrůvků podél západního pobřeží Istrie, nedaleko Puly. Od pevniny je dělí dva kilometry široký Fažanský průliv. Celková rozloha ostrůvků je jen 7km². Souostroví a okolní moře jsou vyhlášeny především chráněnou středomořskou vegetací, která je částečně zachována, ale na většině území byla nahrazena parky, stromovými alejemi a stezkami. Některá zvířata zde žijí divoce, jiná se chovají v ZOO a safari parcích. Souostroví je vyhlášené také díky historickému dědictví z dob římské a byzantské říše.
Díky své mimořádné kráse je souostroví již po staletí vyhledávaným letoviskem světových osobností a aristokracie. Největší ostrov Veli Brijun slouží jako letní rezidence chorvatskému prezidentovi a je jedním z nejdůležitějších turistických a kongresových center v Chorvatsku. Na ostrovy jezdí tam i zpět pravidelné linky, plavba trvá 20 minut. Automobily nemají na ostrovy přístup, dopravu návštěvníků po ostrově zajišťují autovláčky (trať je dlouhá 3km).
V blízkosti tohoto parku vám můžeme nabídnout ubytování v mobilhome či karavanech v Poreči.
Severní Velebit
Mezi nejmladší Národní park můžeme zařadit Severní Velebit. Tento nejmladší národní park (byl jím prohlášen na přelomu r. 2000 a 2001) zahrnuje severní část Velebitu, horského masívu, který se tyčí nad Jadranem v oblasti chorvatského přímoří a Severní Dalmácie, mezi průsmykem Vratnik na severu a řekou Zrmanjou na jihu, v délce 140 km a šířce 10 až 30 km.
Pro Chorvaty je Velebit symbolem svobody, jejich bouřlivých dějin a lze říct, že je horstvem jejich srdcí. Parkem prochází známá turistická stezka Premužićeva staza. Velebit je nejatraktivnějším cílem pro horolezce v Chorvatsku. Disponuje spektrem přitažlivých nabídek (národní parky, přírodní rezervace, spektakulární vyhlídky na moře z ptačí perspektivy), dobrou dopravní infrastrukturou (příjezdové cesty, značené horské stezky) a vyhovujícími ubytovacími kapacitami.